Množiny
Definice: Množina nechť je základním objektem teorie množin (uvažujme Zermleovu a Fraenkenovu teorii). Jazykem dané teorie množin rozumíme symboly:
- proměnné pro množiny
- binární predikátový symbol rovnosti
- binární predikátový symbol náležení
- symboly logiky jako negace, konjunkce, disjunkce, implikace, ekvivalence
- kvantifikátory obecný a existenční
- pomocné další symboly jako třeba závorky
Základní jazyk také rozšíříme o symboly . Říkáme, že množina je podmnožinou a píšeme , platí-li . Říkáme o , že je vlastní podmnožinou y a píšeme , je-li a . Symboly zveme inkluzemi.
Potenční množinu, jenž jest složena ze všech podmnožin dané množiny , zavádíme jako
Suma na množině je definovaná výrazem
Třídy
Každá formule určuje soubor všech množin , pro které platí, značme ho výrazem
Takovému zápisu za předpokladu, že je formule jazyka teorie množin, říkáme třídový term. Tento soubor zveme třídou, určenou formulí . Máme navíc dva typy tříd:
- množina, tedy platí-li formule
pro nějakou formuli $z$
2. jinak ji říkáme vlastní třídou
Univerzální třídu značíme .
Definice: Kartézský součin tříd je třída
Lemma: Pro libovolné množiny je také množina. Důkaz: Vzhledem k tomu, že se dá jednoduše ověřit platnost
tak berouc je pravdou . Dle schématu vydělení stačí dokázat je množinou. A tedy vezměme libovolný prvek , tedy . Potom
a proto máme , . Opakováním naší úvahy dostáváme , odkud nám z definice potenční množiny plyne . A máme tedy, že
a dle axiomu potence víme o pravé straně inkluze množina. Proto a tedy i je také množina.
Relace
Definice: Třída je relace, je-li . Píšeme jako . Navíc je-li pro , říkáme, že je -ární relace.
Definice: binární relace mezi množinami je množina . Příklady relací:
- prázdná
- univerzální
- diagonální
- inverzní
Definice: Třída
se nazývá definiční obor třídy . Třída
se nazývá obor hodnot třídy .
Zjevně pro libovolnou relaci platí
Elementární vlastnosti relací:
Říkáme, že relace je na třídě
- reflexivní, jestliže pro libovolný prvek platí
- anti-reflexivní, jestliže pro žádný prvek neplatí
- symetrická, jestliže pro libovolné platí
- slabě antisymetrická, jestliže pro libovolné platí
- slabě antisymetrická, jestliže pro libovolné platí
- trichotomická, jestliže pro libovolné platí
- tranzitivní, jestliže pro libovolné platí
Ekvivalence
Definice: Relace na je ekvivalence je tranzitivní, symetrická a reflexivní. Definice: Třída ekvivalence prvku je , třídu značíme .
Rozkladové třídy jsou právě třídy ekvivalence na ekvivalenci .
Částečná uspořádání
Definice: Uspořádání je relací na třídě , je-li reflexivní, antisymetrické a tranzitivní. Máme několik poddruhů:
- lineární :
- částečné uspořádání je uspořádání nelineární
- ostré: mějme uspořádání, platí-li
Definice: Mějme třídu , uspořádání na této třídě a mějme . O prvku říkáme, že je
- majoranta nebo horní mez třídy , jestliže ,
- maximální prvek třídy , je-li a ,
- největší prvek třídy , je-li majoranta a .
- supremum třídy , je-li nejmenší prvek třídy všech majorant třídy .
- minoranta nebo dolní mez třídy , jestliže ,
- minimální prvek třídy , je-li a ,
- nejmenší prvek třídy , je-li minoranta a .
- infimum třídy , je-li největší prvek třídy všech minorant třídy .
Definice: Mějme částečně uspořádanou množinu , pro ni definujeme
- Řetězec platí-li , tedy jsou porovnatelné
- značíme jako délku nejdelšího řetězce
- Antiřetězec je množina, kde žádné dva prvky nejsou porovnatelné (nezávislá množina)
- je délka největšího antiřetězce
Věta: (O dlouhém a širokém) Pro každou (konečnou) částečně uspořádanou množinu platí
Důkaz: Iterativně prozkoumáme celou množinu a sice tak, že v prvním kroku vezmeme minimální prvky do množiny . Zavedeme si .
Pokračujeme až máme posloupnost , kde , protože výběrem vždy minimálních prvků v , existuje posloupnost výběrů, že . Kdyby takový prvek neměl existovat tak nalezneme spor s volbou minimálního prvku při konstrukci.
Zároveň platí , protože každá je nezávislá množina, tedy její prvky mezi sebou nejsou porovnatelné, jinak bychom našli spor s minimalitou volby.
Kombinací odhadů nám vychází